Valašská ovce
V a l a š s k á o v c e
Historie plemene
První záznamy o plemeni na území ČR se datují do 16 stol., kdy došlo ke kolonizaci Karpat Valachy rumunského původu.
Ve 40-50 letech 20 stol. se přistoupilo ke zušlechťování různými plemeny, přičemž se nejvíce osvědčila plemena lincoln, texel a východofríská ovce. Různé typy zušlechtěné valašky nahradily původní valašskou ovci.Stádo valašských ovcí původního typu v počtu asi 80 ks bylo do nedávné doby chováno ve Starých Hamrech v Moravskoslezských Beskydech. Po opakovaném útoku šelem zbylo v polovině 90 let pouze 54 ks (20 zvířat v drobnochovech a 29 ovcí se 4 berany ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V roce 1999 bylo začleněno do genetických živočišných zdrojů.
Plemenné znaky
Vyznačuje se malým tělesným rámcem, konstituční pevností, výbornou chodivostí a pastevní schopností. Vykazuje však nízké parametry užitkovosti.
Zvířata mají lehkou kostrou, delší končetiny, hlavu mírně klabonosou, klínovitého tvaru.
Berani jsou rohatí, bahnice byly většinou bezrohé, nyní převažují rohaté. Rohy jsou většinou šroubovitého tvaru.
V letech 1942-1950 se živá hmotnost pohybovala u beranů 45-60 kg, u bahnic kolem 30-45 kg. V současnosti dosahuje živá hmotnost bahnic přibližně 45 kg.
Zbarvení může být různé – bílé, šedé, černé nebo strakaté. Vlna je dlouhá, smíšená (tj. s krátkou a jemnou podsadou a dlouhými hrubými pesíky), hrubá, splývavého charakteru, s velkým podílem mrtvých vlasů.
Užitkovost
Plemeno patří mezi hrubovlnné ovce a vyznačuje se trojstrannou užitkovostí (vlna, maso, mléko).
Roční produkce vlny u beranů 2,0-3,5 kg u bahnic 1,5-2,2 kg s délkou ročního rouna 30-35 cm, sortimentem vlny E-E/F.
Produkce mléka za dojnou periodu 45-130 l, plodnost 100-110 %.
FOTO: Plemenný valašský beránek a valašská ovečka Rozárka
Rozárce se narodil letos 2011 beránek.Je nádherný.
FOTO: Rozárka s beránkem
Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz